Bod úzkosti. Tam, kde se úzkost stahuje jako pavučina. O úzkosti se většinou bavíme jako o psychickém stavu. Má celou škálu od strachu, fobií nebo pocitů stísněnosti. O její psychické formě bylo napsáno dost. Někdy je zcela přirozená a je zcela na místě jako varovný pocit. Problém ale nastává, když je chronická. Někdy si úzkostné pocity střádáme léta. Někdy i krátkodobý významný stres založí jádro této nepříjemné bolesti. Ten plíživý stísněný pocit má jádro někde mezi solarem a pupíkem. Někdy působí stálou bolest, někdy jen občas píchne nebo nedovolí se zcela nadechnout… Může se projevovat bolestí, stažením, špatným trávením. Někdy se propisuje do bolesti kolem beder. Nicméně – bolest do…

Na podzim jsem se chytla za nos: nechceš přece kázat vodu a pít víno. Když říkáš – TĚLO JAKO CHRÁM – tak už mu konečně a definitivně odlehči. Moje pokusy ZHUBNOUT trvají 25 let a mnoho z nich bylo úspěšných. Ale jak napovídá množství pokusů – lítala jsem jako jojo. Když jsem před lety naskočila na cestu OSVOBOZENÍ SVOJÍ DUŠE, tiše jsem doufala, že kila sama zmizí spolu s mým „krunýřem“. Ale nestalo se tak a čekala mě ještě cesta převést svoje osvobození i do hmoty, tedy přesněji do redukce své tělesné hmoty. Z jednotlivých způsobů hubnutí bych za ta léta mohla dělat srovnávací testy… Takže jsem potřebovala jasný kopanec…

Tělo je nositelem naší životní energie.  Ať už se cítíme unavení a bez energie nebo živí a radostní, klíče k těmto pocitům jsou v těle a odrážejí náš psychický stav. Energie je ve východních systémech označovaná též jako prána nebo chi, je pozorovatelná jako aura, západní medicína používá výraz „vitální tělo“. Naše energetické tělo žije s námi a i když není běžným okem viditelné, ovlivňuje velmi podstatně náš život. Na subatomární úrovni jsme víc vibrace, než hmota. Energetické tělo při silných emocích jako při radosti, vzteku nebo milování vystupuje daleko za hranice fyzického těla, ve strachu a úzkosti se naopak stahuje dovnitř. Naše tělo si vše pamatuje. I to, co mysl už…

Odseděla jsem si dlouhé hodiny na terapiích, zaměstnávala jsem mysl, analyzovala, třídila, pojmenovávala. Ale teprve když přišlo na dotek a zapojila jsem tělo, nastalo skutečné léčení. Byl to prožitek. Proč tedy brát tělo do terapie? Protože nás provází celým životem.Mysl nám může spoustu věcí nalhávat, ale TĚLO NELŽE. Jeho stav, citlivost, tvar a zdraví, vypovídají pravdivě o tom, jak žijeme. Pamatuje si vše – od porodu, přes dětská traumata až po životní styl.Ukládá se v něm všechno napětí, které zažíváme.Jsou v něm uzavřené všechny nevyplakané slzy, nepropuštěné bolesti a obdržené rány.Bolí, když mu ubližujeme. Dává nám signály, když blbě žijeme.Proudí v něm naše životní energie. Nebo taky neproudí.Tělo se dotýkalo…

aneb vaginání mapování nebo léčení jóni To všechno jsou jiné názvy pro podobnou techniku. Ženské pánevní dno už naštěstí není tak tabuizované téma a čím dál tím víc se objevují různé články, cvičení, kurzy nebo terapie. Svalová struktura pánevního dna je velmi složitá (má tři vrstvy svalů různých funkcí) a většina žen ji má v určité disharmonii, tedy buď příliš uvolněné nebo příliš napjaté. Cvičením lze svaly posilovat, ale uvolnit cvičením hluboké vnitřní svaly je téměř nemožné. Harmonie znamená vlastně jejich pružnost. Většinou nemáme problém jít na masáž, pokud nás bolí za krkem, ale pokud cítíme napětí v pánvi, je to stále pro mnoho žen tabu. Tak jako jinde v…

Dlouho mi vrtalo hlavou, jak se asi tak neodžité emoce můžou ukládat v těle. Připadalo mi to jako ezoterický blábol. Když jsem tělu vrátila pozornost a citlivost, začaly se mi emoce při cvičeních nebo doteku uvolňovat a úřadovat. Takže to nešlo popřít. Ale ještě pár let jsem si počkala na vysvětlení, které přijalo i racio a přišlo od lékařky, která vede kurz biodynamických masáží (skvělá MuDr. Dana Skálová). Jedná se o tzv. neukončený vazomotorický cyklus. Nejnázorněji je to vidět na příkladu: Když pračlověk potkal medvěda, vyplavil se mu adrenalin, který ho připravil na boj nebo útěk. Což následně, hnán mědvědem, musel taky využít. Tím se adrenalin taky vybil. (Tomu prvnímu impulzu…

Tantrická masáž je do jisté míry intuitivní a velmi záleží na citlivosti a vnímavosti maséra/ky. Nemá, na rozdíl třeba od sportovní masáže, pevně daný sled hmatů. Proto se můžete dočkat velmi různorodých zážitků a různých podání. Výsledný prožitek je tak vždy kombinací záměru, energie a zkušenosti maséra/ky a schopnosti otevřít se prožitku a energii přijímajícího. Takže - na první pohled - je to dost nepřehledná džugle. Právě určení a formulace záměru vám však pomůže určit obsah i výsledný prožitek a pomůže v orientaci v hledání maséra/ky. Jaké jsou tedy možnosti?

Vlastně se ani nejde zeptat: Cítíte se odpojení? Protože pokud jste odpojení, tak se necítíte. Jak vzniká odpojení a proč se chtít zase propojit sám se sebou? Vzniká to pomalu a plíživě. Většinou napřed začneme odpojovat únavu. „Protože to musíme dodělat.“ „Protože v té práci musíme ještě zůstat.“ „Protože to musí být hotové.“ „Protože nás potřebují.“ „Bez nás to nepůjde.“ Tak překováme únavu a jedeme dál. Často nás drží vůle a odhodlání. Takže se ještě poplácáme po rameni, jak jsme dobří. Krátkodobě ano, dlouhodobě cesta k vyhoření. Další stupeň je, když začneme popírat i potřebu spánku. I v tom jde jet rok, dva… Podle toho, jak dobří jsme v tom…