• Tělo jako chrám

    Bod úzkosti

    Bod úzkosti. Tam, kde se úzkost stahuje jako pavučina. O úzkosti se většinou bavíme jako o psychickém stavu. Má celou škálu od strachu, fobií nebo pocitů stísněnosti. O její psychické formě bylo napsáno dost. Někdy je zcela přirozená a je zcela na místě jako varovný pocit. Problém ale nastává, když je chronická. Někdy si úzkostné pocity střádáme léta. Někdy i krátkodobý významný stres založí jádro této nepříjemné bolesti. Ten plíživý stísněný pocit má jádro někde mezi solarem a pupíkem. Někdy působí stálou bolest, někdy jen občas píchne nebo nedovolí se zcela nadechnout… Může se projevovat bolestí, stažením, špatným trávením. Někdy se propisuje do bolesti kolem beder. Nicméně – bolest do…

  • Celistvost

    Co jsou body-psycho-spirituální souvislosti?

    Jsme komplexní bytosti. Taky se říká jak nahoře, tak i dole. Jak uvnitř, tak vně. Projevené se podepisuje na úrovni TĚLA, PSYCHIKY i DUŠE. Zkrátka pokud nás něco trápí, projevuje se to postupně na všech úrovních, nehledě na to, kde to vzniklo. A ze všech úrovní se také k tomu dá přistupovat. Čím hlouběji jdeme, tím spíše se dostaneme k jádru. Chcete příklad? Přijdete s tím, že vás často trápí migrény. Při masáži vyjde najevo, že máte extrémně stažené svaly šíje, takže se tato oblast těžko prokrvuje, svaly jsou v napětí a na úrovni těla jsou příčinou následné bolesti. Stresové zatnutí svalů je už chronické a bolest tak přichází opakovaně.…

  • Tělo jako chrám

    Moje Blues o spolykaných slovech aneb „CO ZHMOTŇUJI?“

    Na podzim jsem se chytla za nos: nechceš přece kázat vodu a pít víno. Když říkáš – TĚLO JAKO CHRÁM – tak už mu konečně a definitivně odlehči. Moje pokusy ZHUBNOUT trvají 25 let a mnoho z nich bylo úspěšných. Ale jak napovídá množství pokusů – lítala jsem jako jojo. Když jsem před lety naskočila na cestu OSVOBOZENÍ SVOJÍ DUŠE, tiše jsem doufala, že kila sama zmizí spolu s mým „krunýřem“. Ale nestalo se tak a čekala mě ještě cesta převést svoje osvobození i do hmoty, tedy přesněji do redukce své tělesné hmoty. Z jednotlivých způsobů hubnutí bych za ta léta mohla dělat srovnávací testy… Takže jsem potřebovala jasný kopanec…

  • Tělo jako chrám

    Masážemi k energetickému a emocinálnímu tělu

    Tělo je nositelem naší životní energie.  Ať už se cítíme unavení a bez energie nebo živí a radostní, klíče k těmto pocitům jsou v těle a odrážejí náš psychický stav. Energie je ve východních systémech označovaná též jako prána nebo chi, je pozorovatelná jako aura, západní medicína používá výraz „vitální tělo“. Naše energetické tělo žije s námi a i když není běžným okem viditelné, ovlivňuje velmi podstatně náš život. Na subatomární úrovni jsme víc vibrace, než hmota. Energetické tělo při silných emocích jako při radosti, vzteku nebo milování vystupuje daleko za hranice fyzického těla, ve strachu a úzkosti se naopak stahuje dovnitř. Naše tělo si vše pamatuje. I to, co mysl už…

  • Cesty po krajině duše

    Tři stupně lásky a svatý grál

    Prohlédla jsem si svůj blog a zjistila jsem, že je hlavně o těžkých chvílích. Píšu ho „cestou životem“, jak mi to přijde na jazyk a mysl. Poslední roky se hodně podobaly jakémusi zápasu o osvobození, hledání pravdy a svého pravého já, léčení zranění a hledání odpovědí na věčné otázky… Máloco se však zatím dotýkalo lásky. Teď mám chuť psát O LÁSCE, protože ji pomalu poznávám, žiju v ní, cítím ji a rozdávám… Je to jako napojení se na proud světla, konec hledání, pídění se a snažení. Jestli je totiž něco SMYSLEM ŽIVOTA, tak je to láska. Tisíckrát si to někde přečtete a docvakne vám to, až když to najdete. Je…

  • Cesty po krajině duše,  Krize jako dar

    Den, kdy jsem zlomila karmu

    „… díky, že jsi…“ … přistávalo mi v několika variantách ve vánočních nebo novoročních přáních. Za to cítím ohromnou vděčnost. Cesta k přijetí opravdovosti této věty byla ale bolestná. Vrátilo mě to ve vzpomínkách o několik let zpátky. Do jednoho z prvních tantrických výcviků, k uctívání shivy a shakti. Cvičení bylo prosté: sedět a přijímat pohledem vyjádřenou úctu od příchozích mužů – mých souputníků ve výcviku. Ten proces byl ale daleko hlubší. Seděla jsem tam zcela odzbrojena, jako bych nemohla uvěřit tomu, že mi někdo může vzdát úctu, i když nic nedělám. Tedy být uctěna nikoliv za mé činy, vzdělání, schopnosti, výkony, péči, zařizování a oběti. Ale za to, že…

  • To temné v nás

    Démoni a hlasy v hlavě

    (část 1.) Každý z nás má svá temná místa v duši. A kdo tvrdí že ne, jen je před nimi slepý. Teď, v době celospolečenské krize, frustrace a tlaku na různá citlivá místa v naší duši vše lépe krystalizuje a je to lépe vidět. Ozývají se naši DÉMONI a jejich TEMNÉ HLASY v naší hlavě… A teď se přestaňte rozhlížet kolem sebe, kritizovat a ukazovat. Začněte hledat v sobě. Přestaňte hledat démony ve všech okolo, ve společnosti, v politice, v těch, co za všechno můžou. Ti všichni jen zrcadlí to, co máme v sobě my sami. Co v sobě nemáme, nejsme ani schopni vidět. Tahle otočka je velmi bolestný, ale statečný krok. Jediný opravdový. To je začátek transformace. Je…

  • Cesty po krajině duše

    Zápisky ze tmy – Kdo jsem JÁ?

    Týden ve tmě mi dal krom odpočinku možnost odstupu od cvrkotu světa. Jste tam jen sami se sebou, nejsou tam žádné vnější podněty. Moje mysl se však jen tak nezastavila. Naopak, nezatížena komunikací ani nabídkou možností co dělat, tvořila tok myšlenek, který bylo skoro nemožné zastavit. Alespoň v prvních dnech. Bylo ale možné z toho toku občas vystoupit a podívat se, o čem vlastně přemýšlím. Viděla jsem svou minulost jako příběh. A jaké role v něm kdo hrál. Vystoupily osoby i s jejich významem pro můj život. Co mě kdo naučil, co mi kdo dal i vzal. Prožila jsem vděčnost, pochopení i odpuštění. A taky to, že já nejsem ten…

  • Cesty po krajině duše

    V chaosu

    V moři otazníků. V chaosu. A taky jako kapka v moři.Tak se cítím poslední dny. Situaci, která by byla tak plná paradoxů, snad nepamatuju: ?Na jedné straně cítím, že CELÁ SITUACE S PANDEMIÍ je především mediální bublina. Ta tvoří ten strach a demagogii. Ale vir existuje. A dost možná za jeho šířením nestojí jen netopýři. ?ZASTAVENÁ EKONOMIKA přivodí finanční potíže a krachy firmám, rodinám i jednotlivcům po celém světě v rozsahu, který jsme ještě nezažili. Z toho plynoucí další potíže, deprese, propady. Možná to i někdo dělá schválně anebo přinejmenším využívá situace. Ale není to pro nás nakonec dobře? Zastavit ty přehřáté stroje, naši zběsilou mysl a životní tempo. Dokázali…

  • Cesty po krajině duše,  Krize jako dar

    Kde nic nezbylo, můžeme začít tvořit

    Seděla jsem dnes v podvečer na zahradě, popíjela zbytek portského a upírala zrak na téměř pustou plochu. Přes zimu jsem vykácela nějaké křoví i stromky, listí spálil mráz, tráva byla pod sněhem a zahrada byla jak čistý bílý papír. Možnosti, které se otvírají ve chvíli, kdy tu skoro nic není, jsou nesrovnatelné s tím, než když zahrada začne zase ožívat a zarůstat vegetací. Moje zahradnické a budovatelské fantazie jsou na vrcholu právě v době, kdy nic není vidět. Tím se vracím ke svému základnímu tématu – KRIZE JAKO DAR. Když jsme o všechno připraveni nebo sami spálíme mosty, otevírá se před námi právě ten úžasný prázdný prostor, kam můžeme dát…