Masáž jako reset nervového systému

Masáž není jen o uvolnění svalů. Během kvalitní, pomalé a vědomé terapeutické masáže se mění aktivita mozku, práce srdce, hormonální aktivita, dech i nastavení nervového systému.

Tělo se postupně přepíná z režimu stresu a výkonu do režimu regenerace, oprav a hojení.

Jinými slovy – masáž může fungovat jako reset nervového systému.

Většina lidí v dnešní době funguje v permanentním napětí. Nervový systém je nastavený na výkon, řešení problémů, rychlost, tlak a stres. Tělo je sice unavené, ale zároveň neumí vypnout. Svaly jsou napjaté, dech je mělký, hlava jede pořád dokola.

Ve chvíli, kdy člověk lehne na masážní futon a postupně se začne uvolňovat, neděje se jen to, že povolí svaly. Začnou se dít změny v celém organismu – v mozku, v nervovém systému, v hormonálním systému, v oběhu i v dechu. Pokud je masáž dostatečně dlouhá a klidná, tělo se může dostat do stavu, do kterého se většina lidí v běžném životě téměř nedostane.

Mozek a mozkové vlny

V běžném dni funguje mozek převážně v beta vlnách. To je režim přemýšlení, plánování, stresu, řešení problémů a kontroly. Během masáže se aktivita mozku postupně zpomaluje a mozek přechází do alfa vln, které jsou spojené s relaxací, klidem a regenerací. Při delší masáži se člověk může dostat až do theta vln, což je stav mezi bděním a spánkem – velmi hluboký regenerační stav.

Zároveň se mění i to, která centra mozku jsou aktivní. Aktivita se přesouvá z prefrontální kůry (myšlení, kontrola, analýza) více do oblastí spojených se smysly, vnímáním těla a propriorecepcí. Člověk přestává tolik přemýšlet a začíná víc vnímat tělo. To je jeden z důvodů, proč masáž často působí i psychicky a emočně.

Srdce, tep a krevní tlak

Jakmile se tělo začne uvolňovat a aktivuje se parasympatický nervový systém, zpomaluje se srdeční frekvence a snižuje se krevní tlak. Srdce začne bít klidněji a pravidelněji.

Velkou roli hraje také dech. Pokud člověk během masáže dýchá pomalu a má prodloužený výdech, vzniká tzv. koherence mezi dechem a srdeční frekvencí. To je stav, kdy spolu srdce a dech spolupracují a nervový systém se dostává do velmi stabilního a regeneračního režimu.

Neuroregulace

Jedním z největších efektů masáže není mechanické uvolnění svalů, ale neuroregulace – tedy změna nastavení nervového systému.

Sval totiž není napjatý jen proto, že je „zkrácený“, ale velmi často proto, že nervový systém drží zvýšené svalové napětí jako ochranu, stabilizaci nebo reakci na stres. Pomocí pomalého doteku, tlaku, práce s dechem a bezpečného prostředí dostává nervový systém informaci, že může napětí pustit.

Masáž tedy nepracuje jen se svalem, ale hlavně s nervovým systémem, který ten sval řídí.

Přepnutí na parasympatikus

Autonomní nervový systém má dvě hlavní větve – sympatikus a parasympatikus.

Sympatikus je režim:
boj, útěk, výkon, stres, napětí, přežití.

Parasympatikus je režim:
odpočinek, trávení, regenerace, hojení, ukládání energie.

Během kvalitní masáže dochází k postupnému přepnutí z dominance sympatiku do parasympatiku. A to má v těle konkrétní důsledky:

zpomaluje se tep
snižuje se krevní tlak
uvolňují se svaly
zlepšuje se trávení
tělo začne víc regenerovat
zrychluje se hojení
snižuje se vnitřní napětí a úzkost
tělo přestává být v pohotovosti

Tělo totiž neumí zároveň regenerovat a být ve stresu. To se vzájemně vylučuje.

Hormonální změny

Masáž ovlivňuje také hormonální systém.

Během masáže se obvykle:

snižuje hladina kortizolu (stresový hormon)
zvyšuje se serotonin (dobrá nálada, psychická stabilita)
zvyšuje se dopamin (motivace, pocit odměny)
zvyšuje se oxytocin (důvěra, bezpečí, vztah, klid)
může se zvýšit melatonin (spánek a regenerace)

Proto jsou lidé po masáži často unavení, klidní, zpomalení nebo mají pocit, že by mohli hned usnout.

Dech

Během masáže se většinou spontánně prohlubuje dech a prodlužuje výdech. Prodloužený výdech aktivuje bloudivý nerv (nervus vagus), který je hlavním nervem parasympatického systému.

Dlouhý výdech je pro tělo signál, že je bezpečno. Tělo může pustit napětí, zpomalit a regenerovat. Pokud klient během masáže vědomě prodlužuje výdech, efekt masáže se výrazně prohlubuje, protože se pracuje přímo přes nervový systém.

Svalový tonus a ochranné napětí

Velká část svalového napětí není způsobená namožením, ale svalovým napětím řízeným nervovým systémem. Tělo drží svaly v napětí jako ochranu před bolestí, stresem, nejistotou nebo přetížením.

Pomalý tlak, práce s dechem a pocit bezpečí umožní nervovému systému toto napětí postupně pustit. Proto někdy největší uvolnění nepřichází při silné masáži, ale při pomalé a vědomé práci.

Fasciální tkáň a hydratace tkání

Masáž ovlivňuje také fascie – pojivovou tkáň, která obaluje svaly, orgány a celé tělo. Fascie reagují na tlak, tah a pohyb změnou viskozity a hydratace. Při pomalé práci se fascie stávají pružnější, lépe kloužou a tkáně se mohou lépe pohybovat.

To často vede k pocitu lehkosti, větší volnosti pohybu a menší ztuhlosti.

Krevní oběh a lymfa

Masáž zlepšuje prokrvení tkání, přívod kyslíku a živin do svalů a zároveň podporuje odvod metabolitů a odpadních látek. Zároveň podporuje tok lymfy, která je důležitá pro imunitní systém a odvádění tekutin z tkání.

Vnímání těla a bolest

Masáž mění také to, jak mozek vnímá bolest a tělo. Zlepšuje se propriorecepce – tedy vnímání vlastního těla. Mozek dostává velké množství bezpečných dotykových informací a často začne bolest vnímat jinak nebo ji sníží.

Bolest totiž není jen problém tkáně, ale i nervového systému a mozku.

Lidské tělo není stavěné na to, aby bylo neustále ve výkonu, napětí a stresu. Potřebuje pravidelně zažívat stav bezpečí, klidu a uvolnění.

Možná právě proto má masáž na člověka tak hluboký efekt – nepracuje jen se svaly, ale vrací tělo do stavu, který je pro něj přirozený.

Více o bodyworku a terapeutických masážích