fbpx
  • Cesty po krajině duše

    Tři stupně lásky a svatý grál

    Prohlédla jsem si svůj blog a zjistila jsem, že je hlavně o těžkých chvílích. Píšu ho „cestou životem“, jak mi to přijde na jazyk a mysl. Poslední roky se hodně podobaly jakémusi zápasu o osvobození, hledání pravdy a svého pravého já, léčení zranění a hledání odpovědí na věčné otázky… Máloco se však zatím dotýkalo lásky. Teď mám chuť psát O LÁSCE, protože ji pomalu poznávám, žiju v ní, cítím ji a rozdávám… Je to jako napojení se na proud světla, konec hledání, pídění se a snažení. Jestli je totiž něco SMYSLEM ŽIVOTA, tak je to láska. Tisíckrát si to někde přečtete a docvakne vám to, až když to najdete. Je…

  • Cesty po krajině duše,  Krize jako dar

    Den, kdy jsem zlomila karmu

    „… díky, že jsi…“ … přistávalo mi v několika variantách ve vánočních nebo novoročních přáních. Za to cítím ohromnou vděčnost. Cesta k přijetí opravdovosti této věty byla ale bolestná. Vrátilo mě to ve vzpomínkách o několik let zpátky. Do jednoho z prvních tantrických výcviků, k uctívání shivy a shakti. Cvičení bylo prosté: sedět a přijímat pohledem vyjádřenou úctu od příchozích mužů – mých souputníků ve výcviku. Ten proces byl ale daleko hlubší. Seděla jsem tam zcela odzbrojena, jako bych nemohla uvěřit tomu, že mi někdo může vzdát úctu, i když nic nedělám. Tedy být uctěna nikoliv za mé činy, vzdělání, schopnosti, výkony, péči, zařizování a oběti. Ale za to, že…

  • Cesty po krajině duše

    Zápisky ze tmy – Kdo jsem JÁ?

    Týden ve tmě mi dal krom odpočinku možnost odstupu od cvrkotu světa. Jste tam jen sami se sebou, nejsou tam žádné vnější podněty. Moje mysl se však jen tak nezastavila. Naopak, nezatížena komunikací ani nabídkou možností co dělat, tvořila tok myšlenek, který bylo skoro nemožné zastavit. Alespoň v prvních dnech. Bylo ale možné z toho toku občas vystoupit a podívat se, o čem vlastně přemýšlím. Viděla jsem svou minulost jako příběh. A jaké role v něm kdo hrál. Vystoupily osoby i s jejich významem pro můj život. Co mě kdo naučil, co mi kdo dal i vzal. Prožila jsem vděčnost, pochopení i odpuštění. A taky to, že já nejsem ten…

  • Cesty po krajině duše

    V chaosu

    V moři otazníků. V chaosu. A taky jako kapka v moři.Tak se cítím poslední dny. Situaci, která by byla tak plná paradoxů, snad nepamatuju: ?Na jedné straně cítím, že CELÁ SITUACE S PANDEMIÍ je především mediální bublina. Ta tvoří ten strach a demagogii. Ale vir existuje. A dost možná za jeho šířením nestojí jen netopýři. ?ZASTAVENÁ EKONOMIKA přivodí finanční potíže a krachy firmám, rodinám i jednotlivcům po celém světě v rozsahu, který jsme ještě nezažili. Z toho plynoucí další potíže, deprese, propady. Možná to i někdo dělá schválně anebo přinejmenším využívá situace. Ale není to pro nás nakonec dobře? Zastavit ty přehřáté stroje, naši zběsilou mysl a životní tempo. Dokázali…

  • Cesty po krajině duše,  Krize jako dar

    Kde nic nezbylo, můžeme začít tvořit

    Seděla jsem dnes v podvečer na zahradě, popíjela zbytek portského a upírala zrak na téměř pustou plochu. Přes zimu jsem vykácela nějaké křoví i stromky, listí spálil mráz, tráva byla pod sněhem a zahrada byla jak čistý bílý papír. Možnosti, které se otvírají ve chvíli, kdy tu skoro nic není, jsou nesrovnatelné s tím, než když zahrada začne zase ožívat a zarůstat vegetací. Moje zahradnické a budovatelské fantazie jsou na vrcholu právě v době, kdy nic není vidět. Tím se vracím ke svému základnímu tématu – KRIZE JAKO DAR. Když jsme o všechno připraveni nebo sami spálíme mosty, otevírá se před námi právě ten úžasný prázdný prostor, kam můžeme dát…

  • Cesty po krajině duše

    Valentinský speciál

    Od té doby, co jsem napsala blog o svém odpuštění mužům, začali se muži v mé blízkosti vyskytovat častěji a blíže než před tím. (Jen další důkaz o tom, jak vnitřní nastavení mění vnější realitu.) Musím však konstatovat, že tvrzení, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, je naprosto nedostačující a zjednodušující. Moje podobenství by vypadalo spíš tak, že každý máme svou vlastní planetu. Bavím se tak představami, jak planety mužů, které občas potkávám, nebo i těch, kteří mi už prošli životem, asi vypadají… Docenila jsem konečně Saint-Exupéryho a cestuju jako „Malá princezna“. Rozdíly jsou obrovské. Už třeba jen státní zřízení: někde je velmi liberální, někde vládne diktatura,…

  • Celistvost,  Cesty po krajině duše

    Celistvost

    Celistvost. Hledání vlastního středu. Osobní intergita. Holistický přístup. Magická slova zahalená nejasností, o co vlastně jde. Co to tedy vlastně je a jak se „TO“ hledá? Celistvost je pomyslný cíl osobního rozvoje, dospělosti, zralosti, terapií i kurzů. Ale spíš než cíl je to každodenní činnost. Neustálé hledání cest, jak se ke své integritě dostat. Nepřerušené spojení se sebou, stálé obracení se dovnitř, přesvědčování se, zda sama sobě nelžu, opravdovost, autenticita. Stopování vlastní pravdy, spojování se se Zdrojem. Kde všude můžeme celistvost hledat? Osciluje na několika osách, kde se stále musíme přesvědčovat o své opravdovosti: TĚLO – EMOCE – MYSL Cítím a ctím své tělo? Jeho potřeby, touhy? Chovám se k…

  • Cesty po krajině duše,  Vyčteno z knih

    Sebepoznání podle kurandery

    Často potkávám ženy, které procházejí složitým obdobím, kdy přišly o to, o co se doposud opíral jejich život. Taky jsem tím prošla. Pokud se totiž náš život opírá o to, co je vně nás, budeme o to připraveni. Jediný pevný bod ve vesmíru je totiž naše nitro. A dokud se neopřeme o něj, vše bude nejisté a vratké. A pak se ptám: A kdo jsi teda ty? Ty – bez muže, bez domu, bez dětí, bez práce? …. Často překvapeně mlčí, protože si takovou otázku ještě nikdy nepoložily… Udusány každodenním plahočením ztratily nadhled nad svým životem._____________________ „A co mám udělat, abych poznala sebe sama?“ „Budeš muset odpovědět na tyto otázky:?Kdo jsem??Jaký…

  • Cesty po krajině duše,  To temné v nás

    Moje odpuštění mužům

    Dlouho jsem k mužům měla nevědomou projekci. Tichou výčitku a společnou vinu. Historie vedená především muži je plná válek, zabíjení, zneužívání víry, násilí, znásilňování, upalování. Ani dnes, když se dívám na zprávy, není to o moc jiné. Ať už se na tom muži jen podílí nebo tomu nedokáží zabránit. Muži se násilných trestných činů dopouštějí v celosvětovém měřítku velmi zhruba řečeno čtyřikrát častěji než ženy. Každý muž někde hluboko v mém nevědomí dostal nálepku ještě dřív, než jsem ho doopravdy poznala. Součástí mnoha pracovních i osobních vztahů s muži bylo podceňování, pohrdání, dělání věcí za muže, protože to neumí nebo já to umím líp. První část pracovního života jsem spolupracovala především s muži. A…

  • Cesty po krajině duše

    Ženská síla

    Tohle sousloví mě už dlouho dráždilo. Hledání toho, co je ženská síla a jak se liší od té mužské. Někde to totiž splývá. Každou chvíli slyším, že jsem silná, ale mám pocit, že mě to odděluje od ženskosti. Jsou ženy silné, které dokážou obstát ve světě mužů a prosadit se. Ženy silné, které se dokážou postarat o sebe, o svoje děti, přestože jsou na to samy. Ženy, které dokáží to, co muži. Ženy silné, které to nevzdaly, přestože byly opuštěny. Matky bojující za své děti. Ženy, které dokážou stát pevně za svým. Budovat, podnikat, být v politice. Řídit letadla i firmy. Pak jsou božské archetypy ženské síly: archetyp Kálí, bohyně destrukce…