Role matky je spojena s tolika očekáváními i předsudky jako žádná jiná. Každý má totiž nějakou matku. Velká část populace je matkami. A každý má jinou představu o tom, jak vypadá „dobrá matka“. A každý to pochopitelně ví nejlíp. Tlak kladený na každou ženu a její pojetí mateřství je tedy značný. A to jak zvenku, od ostatních, tak uvnitř jí samé. [...]
Jsme zaplaveni pozitivní kulturou. Permanentním růstem (osobním i ekonomickým). Reklamami na štěstí, krásu, dokonalost a čistotu. Na tváři trvalý úsměv a na kontě jen v plusu. Na visionboardy si dáváme pozitivní afirmace. Oddáváme se všeobjímající bezpodmínečné lásce. Pozitivní má být mysl i motivace. Slunce v duši. Chceme prožívat jen to dobré. A vybírat si jen pozitivní emoce. A i když [...]
Přemýšlela jsem, co jsou základní kameny nějaké životní transformace nebo posunu. A tyhle mi přijdou zásadní. Rozšiřování uvědomění a vytahování položek z nevědomé mysli do vědomí. Energie - náš životní pohon a síla. A nakonec záměr. Zní to hrozně složitě nebo "ezo", tak to zkusím lidsky :-) VĚDOMÍ Přesto, že ze zdravotnického hlediska jsme při vědomí všichni (alespoň ti, kteří [...]
Jsou tři možné pozice, jak se dívat na události v našem životě z pohledu "Kdo za to může". Velmi úzce to souvisí s našimi osobními hranicemi. Oběť je ten, kdo si myslí, že za všechny špatné události v jeho životě můžou "ti druzí". Dává vinu okolí. Manžel/ka či partner/ka můžou za blbou náladu doma, mizerný sex i špatně vychované děti, [...]
Jako děti se rodíme v přirozenosti své nahoty a s pocitem, že si zasloužíme bezpodmínečnou lásku a přijetí a jsme schopni bezmezně milovat. A jak rosteme, tak se to všechno nějak podivně kazí. Začnou nás formovat názory a chování lidí v našem okolí a naše představa o nás samých dostane trhliny, často velmi zásadní. Poznámkami rodičů, partnerů, kolegů sami sebe přesvědčíme o tom, [...]
Stíny jsou ty části osobnosti, které většinou nechceme vidět, ukazovat nebo cítit. Temná strana. Ale jsou naše. Je to naše nedílná součást. Pokud proti nim přestaneme bojovat a popírat je, a začneme je naopak hledat, soucitně pozorovat a snažit se je pochopit, změní se naše vnitřní nastavení. Vyhánění Ďábla opravdu nezabírá. Naopak - jak říká Sigmund Freud - „Nevyjádřené emoce neumírají. Jsou pohřbeny za živa, aby se jednou zjevily v ohavnějších podobách.“ Přijetí vlastních stínů nám tak dá energii, kterou jinak věnujeme na jejich potlačování. Nelze dát všem stínům volný průchod, ale pokud jim věnujeme vědomí, zeslábnou a stanou se ovladatelnými. Začátek cesty je stát se jejich pozorovatelem. Co všechno tedy patří do stínů?
Tantrická masáž je do jisté míry intuitivní a velmi záleží na citlivosti a vnímavosti maséra/ky. Nemá, na rozdíl třeba od sportovní masáže, pevně daný sled hmatů. Proto se můžete dočkat velmi různorodých zážitků a různých podání. Výsledný prožitek je tak vždy kombinací záměru, energie a zkušenosti maséra/ky a schopnosti otevřít se prožitku a energii přijímajícího. Takže - na první pohled - je to dost nepřehledná džugle. Právě určení a formulace záměru vám však pomůže určit obsah i výsledný prožitek a pomůže v orientaci v hledání maséra/ky. Jaké jsou tedy možnosti?
Vlastně se ani nejde zeptat: Cítíte se odpojení? Protože pokud jste odpojení, tak se necítíte. Jak vzniká odpojení a proč se chtít zase propojit sám se sebou? Vzniká to pomalu a plíživě. Většinou napřed začneme odpojovat únavu. "Protože to musíme dodělat." "Protože v té práci musíme ještě zůstat." "Protože to musí být hotové." "Protože nás potřebují." "Bez nás to nepůjde." [...]
Už delší čas mi se mi před očima vybavovala scéna z filmu mého dětství Nekonečný příběh, kdy malý Atreyu stojí před kouzelným zrcadlem, které mu má ukázat jeho samého. Nedalo mi to a stáhla jsem si celý film, abych spatřila geniální paralelu s tím, jak procházíme těmi nejtemnějšími údobími našich životů. Jak už to pohádky umějí… V sázce není nic menšího [...]
