Jsou tři možné pozice, jak se dívat na události v našem životě z pohledu „Kdo za to může“. Velmi úzce to souvisí s našimi osobními hranicemi. Oběť je ten, kdo si myslí, že za všechny špatné události v jeho životě můžou „ti druzí“. Dává vinu okolí. Manžel/ka či partner/ka můžou za blbou náladu doma, mizerný sex i špatně vychované děti, „za to, že to takhle dopadlo“. Šéf může za to, že to v práci nefunguje, dává malé prachy a „já chudák“ musím snášet jeho aroganci. „Doktoři můžou za moje mizerné zdraví.“ „Šéf s partnerem se o mě vůbec nestarají.“ „Nikdo mi nerozumí.“ „Já se pro ostatní můžu roztrhat, dělám, co…