V chaosu

V moři otazníků. V chaosu. A taky jako kapka v moři.
Tak se cítím poslední dny.

Situaci, která by byla tak plná paradoxů, snad nepamatuju:

?Na jedné straně cítím, že CELÁ SITUACE S PANDEMIÍ je především mediální bublina. Ta tvoří ten strach a demagogii. Ale vir existuje. A dost možná za jeho šířením nestojí jen netopýři.

?ZASTAVENÁ EKONOMIKA přivodí finanční potíže a krachy firmám, rodinám i jednotlivcům po celém světě v rozsahu, který jsme ještě nezažili. Z toho plynoucí další potíže, deprese, propady. Možná to i někdo dělá schválně anebo přinejmenším využívá situace. Ale není to pro nás nakonec dobře? Zastavit ty přehřáté stroje, naši zběsilou mysl a životní tempo. Dokázali bychom zpomalit a přeměnit náš svět i bez zásahu nějaké vyšší moci? S ekonomikou odpočívá i Země, vzduch a vody. Zaslouženě.

? Jsem DEZORIENTOVANÁ V HROMADĚ INFORMACÍ. Mají pravdu mainstreamová media? Nebo konspirace? Už se nedá věřit ani statistikám, protože každá se počítá jinak a zachází se s nimi emotivně. Většina informací je pro mě reálně nedoložitelných a pravda je pro běžného člověka nedohledatelná. To moře je nepřehledné. Těžko už rozeznávám, co je pravda a co názor.

? S čím se těžko smiřuju je taky něco jako naše „NÁRODNÍ KARMA“. Opravdu si zasloužíme, aby naši zem v takto složité situaci vedla parta psychopatických a paranoidních jedinců bez vize, nadhledu a moudrosti? Kteří tunelují doslova pod rouškou pandemie? A ještě jim rostou preference? I když – není to zase jen vymyšlený průzkum? A ano, podporuju i to, aby byli více ocenění lékaři, učitelé, abychom měli potravinovou soběstačnost – ale proč se mi otevírá kudla v kapse, když to vyslovuje ten největší lump, co nám kdy vládl? Přesto – ta přehlídka úžasných lidí, kteří opravdu pomáhají, šijí roušky, firem, které přišly s vynálezy i pomocí, vědců, laboratoří, lidí, kteří nezištně pomáhají sousedům… I to jsme MY.

Když se napojím na energii společnosti i Země, cítím velký chaos. A za sebe taky velkou bezmoc. Skoro na nic z toho nemám vliv. Tedy – SKORO. Připadám si opravdu jako KAPKA V MOŘI. Ale nějakou energii mám a jestli ji mám nějak použít, tak ji chci přiložit na tu misku vah, kde leží svět, kde bych chtěla v budoucnosti žít.

A co chci tvořit?

Svět, kde bude MÉNĚ STRESU. UDRŽITELNÁ EKONOMIKA založená na UDRŽITELNÝCH ZDROJÍCH ENERGIE. RESPEKT mezi lidmi i k PŘÍRODĚ a KRAJINĚ. Více VĚDOMÍ.

A jak to, kapka v moři jako já, může začít dělat? Tak třeba:

? Ekonomicky nákupem i službou podporovat ty, které znám, jsou mi blízko a jejich smýšlení o světě je podobné, jako moje. Zmenšit svou spotřebu. Kupovat lokální věci.
? Šířit kolem sebe laskavost, dobrou náladu a pokusit se nakazit další. Tohle je totiž moc prima nákaza. Ale taky si nenechat brát energii těmi, kteří kolem sebe kopou, křičí a šíří strach.
? Nespoléhat se na to, že za mě někdo něco vyřeší nebo vytvoří a začít to dělat. „Kdo chce změnit svět, musí změnit nejdřív sebe“ Mark Twain (a pak to řeklo i soustu dalších).
? Pomáhat svítit na všechny lumpárny, aby i ti, kteří dosud věří, že je ochrání nějaký vůdce, pomalu začali brát do rukou odpovědnost sami za sebe a za svůj svět. A třeba příští volby dopadnou jinak…
?Dávat energii do rozšíření vědomí svého i druhých.

Na kterou misku vah chcete přidat svou energii VY? A máte inspiraci, co proto můžeme dělat? Podělte se….

Třeba těch kapek v moři nakonec bude víc, bude z nich proud a svět se pohne k něčemu smysluplnějšímu. ?