Démoni a hlasy v hlavě
(část 1.)
Každý z nás má svá temná místa v duši. A kdo tvrdí že ne, jen je před nimi slepý. Teď, v době celospolečenské krize, frustrace a tlaku na různá citlivá místa v naší duši vše lépe krystalizuje a je to lépe vidět. Ozývají se naši DÉMONI a jejich TEMNÉ HLASY v naší hlavě…
A teď se přestaňte rozhlížet kolem sebe, kritizovat a ukazovat. Začněte hledat v sobě. Přestaňte hledat démony ve všech okolo, ve společnosti, v politice, v těch, co za všechno můžou. Ti všichni jen zrcadlí to, co máme v sobě my sami. Co v sobě nemáme, nejsme ani schopni vidět. Tahle otočka je velmi bolestný, ale statečný krok. Jediný opravdový. To je začátek transformace.
Je ztracen ten, kdo se s těmi hlasy zcela identifikuje a zří – „To je moje pravda.“
Je vysvobozen ten, kdo je vidí, naslouchá, přijímá, ale najde sílu nechovat se podle nich.
Odvaha k dívání se do sebe sama je třeba! Do bažin, tlení, bolesti a temna se napřed nikomu nechce. Moudří už ale vědí, že tam jsou poklady. Poklady naší duše, která dokáže přeměnit bolest v lásku, lpění na svobodu, tlak v uvolnění, nedostatek v hojnost, stagnaci v plynutí. Jen v těch nejhlubších jeskyních a nejtemnějších záhybech duše jsou ta kouzelná místa transformace. Jen přitlačeni zcela ke dnu, dokážeme vstát z popela jako Fénix…
Kdo před tím uhýbá, kouzelnou branou transformace neprojde.
Většinou máme tendenci tato místa a jejich projevy potlačovat jako něco nepatřičného. Morálka, vnitřní rodičovský hlas i společnost vyzvedávající jen pozitivní věci nás odrazuje od toho, to zkoumat. Cokoliv ale zatlačujeme, získává zcela opačnou energii a začíná nás to ovládat nevědomě.
S temnými částmi duše se srovnává liská duše od nepaměti. Každá kultura měla jiné metody. Naše křesťanská tradice, stále převažující v našich zemích, byť zdánlivě ateistických, to pojala velmi nešťastně. Totiž že začala vše temné trestat, vytěsňovat a hanobit. Zaháněla to STUDEM a STRACHEM, nejmocnějšími to zbraněmi všech vládců a despotů.
Budhismus šel jinou cestou. A to cestou přijetí těchto démonů a jejich „ochočení“. Když pochopíte jejich hlasy, můžete vystoupit z jejich moci. Démon nesplňuje klasickou křesťanskou představu čerta nebo temného vládce, ale zosobnění nějakého výrazného vnitřního hlasu.
Přijetí démonů je způsob meditace, kdy si vizualizujeme své démony. Stává se z nich osobnost a naše vnitřní entita. Když se v našem vnitřním dialogu ozvou, mají už svou podobu a dá se s nimi diskutovat. Nejsme to MY. Jen naše část… A tu se snažíme pochopit a přijmout. Když dáme stínu světlo vědomí, začne slábnout. Jen osvobozeni můžeme vyrůst do celého potenciálu a naší autenticity.
Ano, láska a vděčnost jako nejvyšší emoce a vibrace smývají vlivy všech démonů. Ale cesta k lásce a vděčnosti vede jen přes jejich absolutní přijetí. Jen tak ztrácejí svou moc. Přijetím, pochopením a láskou.
Každý máme své démony, vznikli z jiných traumat, ale některé hlasy jsou si podobné. Mají podobné motivy a nutí nás k podobným věcem.
Pojďme si udělat takovou malou přehlídku démonů. Každý bude mít posléze i svou vlastní kapitolu.
Démoni a jejich vnitřní hlasy:
- Démon SROVNÁVÁNÍ – „Nikdy nebudeš jako ostatní. Podívej se kolem sebe. Všichni jsou lepší, nemáš na to.“ NEBO „Jsi lepší než on/a/i! Jen se na ně podívej. Jsi daleko dál a vidíš víc. Nesahají ti ani po kotníky.
- Démon SEBELÍTOSTI – Všichni ti ubližují, chudinko. Využívají tě.
- Démon BEZMOCI – Na to nemáš, z toho se nedostaneš, jsi nicka.
- Démon OBĚTI – Jen když se obětuješ pro druhé, budeš mít konečně hodnotu. Jinak jsi úplně zbytečný a celý tvůj život taky.
- Démon ODMĚNY – Musíš si to zasloužit! Jen když tě ocení, budeš pro druhé dost dobrý.
- Démon DÁVÁNÍ – Dej mu/jí něco, ať si tě zapamatuje a váží si tě! Jinak si tě nevšimne a zapadneš.
- Démon OSAMĚNÍ – Když se jim nebudeš líbit, zůstaneš sám. Úplně sám.
- Démon MIZERNÉ SEBEHODNOTY – Prostě nejsi dost dobrý. V ničem.
- Démon VINY – Za všechno můžeš ty! Za všechno!
- Démon ABSOLUTNÍ DOKONALOSTI – Nic než dokonalé není dost dobré. A ty musíš být také dokonalý!
- Démon PRůMĚRNOSTI – Hlavně nevyčuhuj! Je lepší být jako ostatní, ať radši nejsi vidět. Nestojíš za to.
- Démon MÉNĚCENNOSTI – Hlavně nikoho neobtěžuj. Nikdo o tebe nestojí a nikoho nezajímáš!
- Démon MOCI a OVLÁDÁNÍ – Když je pustíš ze řetězu, tak ti ublíží.
- Démon KONTROLY – Hlavně neztrať kontrolu, jinak se ti to všechno vymkne z rukou!
- Démon ZÁVISLOSTI – Nepřestávej s tím. Štěstí jinde není. Bude ti mizerně. A stejně to nedáš.
- Démon POMSTY – Za to všichni zaplatí! To si nenechám líbit. To mi vrátíš a budeš trpět!
- Démon POSUZOVÁNÍ – Podívej se na ně. Jak takhle můžou žít? To je ostuda…
- Démon NENASYTNOSTI – Dej si ještě, nepřestávej, třeba je to naposledy, kdy je ti dobře.
- Démon POSLUŠNOSTI – Poslechni je, určitě všechno vědí líp, než ty. Ale hlavně – pak za ta rozhodnutí přece neneseš zodpovědnost. Tu nesou ONI.
Nacházíte nějaké své průvodce? Jací jsou ti vaši? A co vám říkají?